TIBET, BUDDHISMUS A FRANTIŠEK DRTIKOL v Habeši
Jindřich Polan
Páteční večer s datem 19.června volně plynul ve znamení mírné oblačnosti, což přímo vybízelo zvolit kulturní vyžití v zastřešeném prostoru. Využil jsem nabídky HABEŠ CLUBU ve Strakonicích a navštívil příjemný sál v Habeši, kde probíhala akce s názvem "TIBET, BUDDHISMUS A F.DRTIKOL", kterou skvěle připravil a organizoval místní frontman Michal Štěpánek (24).
Inspirací k uskutečnění akce mu byl podobný program v Brně a jelikož má Michal pozitivní vztah k duchovním cestám, požádal občanské sdružení POTALA v Praze o zapůjčení materiálu potřebného k programu s konceptem buddhismu a Tibetu. Knihy a filmy, tykající se života a díla fotografa, malíře a mystika Františka Drtikola, poskytl Stanislav Doležal, který zpracovává autentický materiál o Drtikolovi a knihy ve svém nakladatelství Svět vydává. Strakonická knihovna zapůjčila promítací zařízení, takže po všech přípravách zbývalo doladit atmosféru v sále vonnými tyčinkami a chutí čajů přitažlivých názvů (např.čaj mraků a mlh, květinová bohyně, dračí studna).
Promítání zahájil snímek s názvem "BEZE STRACHU," v němž tibetský filmař natočil několik rozhovorů s místními obyvateli, kteří nesouhlasí s útiskem komunistické Číny a vypráví své zážitky o nadřazeném postoji číňanů. Film byl natočen v roce 2008 před olympiádou v Číně, jejíž uskutečnění bylo mimo dalších závazků podmíněno zlepšením vztahů Číny k Tibetu. A výsledek? Autor filmu byl uvězněn stejně, jako mnoho dalších Tibeťanů, někteří byli po protestech mučeni a zabiti. Připomeňme si skutečnosti že Tibet je autonomní oblastí na jihovýchodě Číny a Tibeťané provozují různé směry buddhismu. Duchovní i světskou hlavou Tibetu je 14. Dalajlama (Tandzin Gjamccho, nar. 1935), který byl na svůj post uveden ve věku dvou let . Při rozsáhlých nepokojích ve Lhase roku 1959, kde bylo asi 90 tisíc mrtvých, je donucen k trvalému vyhnanství v Indii. Byla mu udělena Nobelova cena míru (r. 1989) a všichni obyvatelé Tibetu si přejí jeho opětovný návrat. Místní lidé jsou většinou nomádi, kočující se svými jaky a ovcemi, obdělávající během krátkého léta malá polička. Při pohledu na tuto krajinu v několika dokumentech bylo možné vžít se do prastaré kultury, nedotčené moderním světem. Stezky jsou lemovány modlitebními kameny a praporky, většina pastevců neumí číst ani psát. Nepotřebujíc však stavět milionové paláce s plastovými bazény, jíst geneticky modifikované rostliny a chemicky upravené potraviny. V jejich očích je touha dýchat čerstvý vzduch, napít se vody z čirých pramenů a žít svobodně s pravdou a láskou pouze ryzí, nekomerční. Děkují ve svých modlitbách Zemi za to, že nás miliony let nese vesmírným prostorem, ač jí člověk v jediném století tolik ublížil.
Večer filmů a dokumentů o Tibetu a životě Františka Drtikola se v sále pomalu přehoupl přes půlnoc do sobotního rána. Celé akce se také zúčastnila pětice členů praktikujících Buddhistickou kundaliní jógu - učení Fráni Drtikola, které je předáváno ústní formou, ale také je zaznamenáno v knize Síla Moudrosti. Autorem je Evžen Štekl, Drtikolův dlouholetý žák. Knihu je též možné pro studium stáhnout ze stejnojmenných webových stránek - Síla moudrosti. Na téma hledání a uskutečnění duchovní cesty se rozvinula v sále zajímavá diskuze. Všem účastníkům přinesla nové zkušenosti pro naplnění dalšího směru života.
Chtěl bych poděkovat Michalu Štěpánkovi i všem ostatním, za jejichž pomoci se celá akce uskutečnila. Probíhá nyní hospodářská a ekonomická krize, více se však obávám, aby nenastala krize morální a duchovní. Snad změní nastupujíc věk Vodnáře lidské myšlení natolik, aby flora a fauna na této zemi nebyla pouze prostředkem ke vzniku tučných kont několika jedinců, ale aby všichni lidé mohli spokojeně a s láskou v srdci užívat darů země a života, který tak rychle utíká. A kde s tou pozitivní cestou začít? Třeba každý u sebe.
© Jindřich Polan
POZNÁMKA:
Výše uvedený článek je původní nekrácená verze článku Jindřicha Polana vydaného v Týdeníku Strakonicko 24.6.2009 v sekci komentáře, polemika, dopisy a ohlasy čtenářů.