Nekonečnost
František Hein
Nekonečnost chci vám popsat - zřím jen vidiny,
hala prázdná - mysl mlčí -
tužka, kterou píši, z ruky padá mi.
Znovu pokouším se o to, marně -
tužka psala by,
avšak opět ruka neposlouchá,
tělo trne mi.
Probírám se z strnulosti -
opět dále namáhám se -
jsem k tomu hnán s lože svého,
avšak - marno vše.
Vše, co napsáno kdy bylo, je jen vidinami dále,
Nekonečnost - Věčnost - ze mne - na mne hledí,
usmívá se stále -
za mne mluví dále - mír - klid -
Mlčení . . .
Vybráno z knihy Zlomky poznání od Františka Heina. (Heinem vloženo také do knihy Vůně nebes.)