Roku 1936 přeložil Fráňa z němčiny drobnou buddhistickou suttu, velikou svým obsahem. Nazval ji Kniha Chudoby. Tento název dokonale vystihuje praxi, kterou kniha popisuje...
V páli kánonu ji nalezneme jako 121. suttu Majjhima Nikaya - Sbírky středních řečí nazvanou Krátká Buddhova řeč o prázdnotě - Cula-Suňňatta Sutta.
V současnosti existuje několik vynikajících překladů do jazyka anglického:
Evžen Štekl uveřejnil v SÍLE MOUDROSTI svou předmluvu ke Knize Chudoby:
Předmluva Evžena Štekla k finální řeči Gautamo Buddhy Kniha Chudoby
"Kniha chudoby je jednou z vrcholných Buddhových řečí. Tuto řeč je třeba pojímat jako cvičení, a to v závěrečném stadiu cesty, t.j. když jsou plně rozsvíceny čakramy. Tuto řeč publikuji proto, aby byla písemně zaznamenána. Je naprosto bezúčelné, pokoušet se praktikovat toto duchovní cvičení v době, kdy ještě pro to není uzrálá doba, kdy duchovní vývoj žáka dosud nedosáhl náležitého stupně.
Na rozdíl od většiny řečí byla "Kniha chudoby" pronesena k jedinému žáku - Anandovi. Je známo, že Buddha své řeči pronášel vždy k většímu počtu mnichů. Odtud je možno si uzřejmit její mimořádnou důležitost a dopad. Z němčiny ji přeložil Fráňa Drtikol.
Ta poslední duchovní sféra v tomto cvičení je vlastně stav bez myšlenek (jedná se zde o duchovní Jednotu bez představy). To znamená: když bez představy, tak tedy bez myšlenek.
Chudoba je tedy chudoba myšlení.
Praxe tohoto cvičení je vyvrcholením Cesty; je pomůckou k proniknutí ke konečnému Cíli. Dimenze tohoto cvičení je účinná přesně do té míry, do jaké hloubky adept pronikl (nebo byl schopen proniknout). To znamená do jaké míry se vzdal sám sebe. O takovém se říká: ztratil malé "já", našel to velké JÁ!"
A nyní už Fráňův překlad do češtiny:
j.l.