O poznání, osvícení a nirváně

17.12.1947
Vytrvalost vede k cíli. Buďte bez starosti a najednou prohlédnete, probudíte se ze „spánku“ – bude to tady. Až to nastane, tak si v první řadě důkladně vynadáte, protože je to tak jednoduché jako facka. Při osvícení zhroutí se Vám vše, c o si člověk vybudoval, za všechny ty bezčetné inkarnace, celý ten nános, všechny ty nátěry všech možných názorů a pojmů, to vše se odloupne jako slupka a Vy poznáte, co je to svoboda, co je to osvobození. Poznáte, že vše, co jste prožívali, všechny radosti, všechny utrpení vedly Vás k tomu, abyste přišli k poznání. Nic nebylo zbytečné, vše mělo svůj účel výchovný. A pak zároveň s tím prohlédnutím přijde ten skvost poznání, že jste nikdy z nirvány neodešli, že jste byli stále v ní A že jenom ve Vašem vědomí, ve vašich myšlenkách jste byli mimo nirvánu a že samsaro je nirvána!
Klid je nejvyšší stav.

14.2.1948
- to mi nepatří, to nejsem já sám – a uvědomit si to, že není samsaro bez nirvány a nirvána bez samsara, neb samsaro = nirvána.
A tím žít a neztotožňovat se s tím stáváním se, s tím děním, ale s tou nepohyblivou příčinou, která pohybuje všemi projevy. – Vždyť je to tak jednoduché, že až prohlédneš, vynadáš si a popřípadě i dáš pár pohlavků.

7.3.1948
Každá vytrvalost vede k cíli! A tuto vytrvalost a houževnatost obraťte na prohloubení svého poznání a na pravé prohlédnutí celého dění. Je to poznání a prohlédnutí tak zvaného odvislého vznikání, je to poznání podmínek, které vyvolávají různé stavy vědomí, a tím nové zrody.

26.9.1948
A tak nakonec přijde se k tomu, že samsaro je ve skutečnosti nirvána, že není žádného rozdílu mezi nirvánou a samsarem. A když toto poznání vzejde, tak přestane veškerá spekulace, veškeré dohady a názory a člověk má svatý pokoj. Žije, dělá, co dělat a má a čeká trpělivě, až se tělo rozpadne. A ví: že se do žádného těla, do žádné formy, byť by byla sebekrásnější, nevtělí. – A vůbec. ---
A proto buďte trpěliví, máte to v sobě a nirváně nemůžete utéct. Tak co?

17.1.1949
A „ani se nenadáš“, přijde poznání, to veliké poznání, že jsi byl stále v nirváně, že jsi nikdy z ní nevyšel, že jsi nikdy z ní ani nemohl vyjít, protože jseš sám nirvána.

15.2.1949
Psát o nirváně by bylo hříšno, neb je to nad veškerý pomysl a nad veškerými názory, a to, co by člověk o ní napsal, byl by iluzorní vejmysl iluzorního mozku: a tak nezbývá nic jiného, než aby člověk psal o tom krásném „camcaru“.

23.5.1949
Nezapomeň, že nirvána a samaro je jedno, že není rozdílu. To pak stále v sobě upevňuj, z toho vycházej, z té pevné základny, která je neměnitelná, která je podkladem všeho. – Ponořuj se stále hlouběji do sebe, zkoumej, analysuj, jdi na to dialekticky.



Toto jsou výňatky z dopisů Fráni Drtikola profesoru Mlýnskému. Pro účely našich stránek byly pro Vás, se souhlasem Stanislava Doležala, vybrány z knihy František Drtikol – Duchovní cesta. Kompletní dopisy si můžete přečíst přímo ve výše jmenované knize, o které najdete bližší informace na stránkách Nakladatelství Svět.





j.l.