Jedním z pěti základních překladů, jež dával Fráňa svým žákům je DHARMA - THEORIE (pozn. 1)



Text vyšel Poprvé jako součást souboru PRAMENY BUDDHISTICKÉ VĚDY vydané Dr. M. Walleserem, profesorem v Heidelbergu, 7. - 8. sešit pod názvem:

PROBLÉMY BUDDHISTICKÉ FILOSOFIE

Od Dr. OTTO ROSENBERGA, profesora university v Leningradě. Z ruštiny přeloženo paní R. Rosenbergovou.

V Heidelbergu 1924.

V komisi u O. Harrasowitze, Lipsko.

Do češtiny přeložil Fráňa Drtikol.

Text je oproti naprosté většině ostatních Fráňových překladů něčím vyjímečný: nejedná se o překlad původního textu východní filosofie, ale o vědeckou studii pojednávající o filosofii buddhismu vycházející z v té době známých zdrojů, z textů buddhismu dochovaných především v Japonsku a Číně a pracující s nimi až k objasnění smyslu filosofickými metodami používanými na Západě. Text klade do dobových souvislostí historický vývoj, jednotlivé názory a teorie různých škol buddhismu o základních prvcích a termínech filosofie buddhismu jako je dharma, sanskara, karma, reinkarance, samsara, nirvana apod. Využívá přímo překladů z dobových zdrojů a polemik mezi tehdy existujícími školami a směry buddhismu především ve vztahu k problematice studia třetího koše písem - konkrétně Abhidharmy, která byla do té doby na Západě značně opomíjena. Mladý vědec - Dr. Rosenberg (*1888+1919) tak r. 1918 předkládá nejen v té době zcela nový názor, že buddhismus nebyl nikdy náboženstvím s jednotnou ideologií (jak by se mohlo zdát, a jak se nejspíš v té době také Evropanům jevilo z jim známých zdrojů o buddhismu), ale také jednotlivé možné a v historii používané výklady základních pojmů buddhismu. Naprosto převratným počinem tohoto díla byl v té době výklad dharmy a dharem (pozn. 2). "Právě od pochopení tohoto termínu odvisí porozumění celé buddhistické filozofii." Říká v úvodu Rosenberg.

Sám Rosenberg hodnotí v úvodu svou práci takto: "V této práci byl učiněn pokus poukázati na tento všeobecně buddhistický podklad, na němž se vytvořila tak početná učení. Co chci podati, představuje systematický přehled problémů a ne individuální systém; nenazývám tuto práci systémem buddhistické filozofie, protože povšechný buddhistický systém, mimo jednotlivé školy, vůbec neexistuje. Je neužitečné, snažiti se o to, aby byl vytvořen takový abstraktní buddhistický systém. Existuje jen řada jednotlivých systémů, které patří různým školám a autorům. Tyto však lze sjednotiti společnými otázkami, společnými metodami a příbuzností některých řešení a závěrů...."

Zmínky o textu Dharma-Theorie nacházíme ve vzpomínkách řady Fráňových žáků, jako například Evžena Štekla, Františka Heina či Rostislava Obšnajdra.

V novodobé literatuře jsme se se zmínkami o ní mohli setkat, s výjimkou tohoto webu, pouze ve dvou knihách. Jednak v knize Evžena Štekla Síla moudrosti, a jednak v díle Karla Funka - Mystik a učitel František Drtikol, kde však došlo k zaměnění dvou zcela odlišných děl - Rosenbergovy vědecké sturie Dharma-Theorie za Dhammapadam - text Sutta pitaky.

Stejně jako Fráňa Drtikol dával i Evžen Štekl již od počátku tento text ke studiu svým žákům. Často na něj upozorňoval během hovorů, vracel se k němu a, i přes neskrývanou obtížnost textu související s vědeckým pojetím, jej dále zahrnoval mezi základních pět studijních materiálů, jak jsme se již zmínili na stránce František Drtikol - Překlady .

A jak Dr. Rosenberg pracoval s textem? To můžeme vidět na následující ukázce rozboru jedné ze škol:

"Vše co prožíváme, a vidíme, tj. - vše, co jest dáno zkušeností, je iluzí. Při kritickém rozboru jeví se tato iluze jako řetěz okamžitých prvků v proudu vědomí. Tyto okamžité prvky jsou blesknutím nebo projevem absolutní substance, která je jejich podkladem, projevem substrátu nebo dharm. Okolnost, že Vaibhasikové uznávají vedle vědomí ještě stejně reálné smyslové prvky a prvky psychických a jiných procesů a že Vijnanavadinové odvozují všechny tyto rozličné prvky z absolutního vědomí, nemůže nikterak prokázat, že Vaibhasikové jsou realisty, v poměru k předmětům vnějšího světa (ve smyslu teorie poznání)...."

Význam textu, pro který jej František Drtikol přeložil do češtiny a nechával studovat své žáky však spočívá ještě v něčem jiném - ve vysvětelní a názorných ukázkách rozdílnosti přístupu myšlení Evropana a buddhisty. A právě k této změně myšlení, na základě objasnění nejdůležitějších pojmů, má studium textu žáka přivézt. Právě tato změna mu již od začátku umožní kýženou správnou praxi i vyvarování se zbytečných, především názorových, chyb.


Poznámky:
1. Dharma-Theorie je pracovní název knihy daný jí překladatelem - Fr. Drtikolem a jeho žáky
2. I to pravděpodobně přispělo k udělení jména tohoto překladu.

Jan Lípa, 9.12.2007



© Jan Lípa