Co jsem si zapamatoval z jógy

Zdeněk Jaroš


Jóga je cesta ke spojení s Bohem. Je to obrácení mysli dovnitř na sebe samu, zjednodušení a zastavení všech pohybů mysli.
Základ a předpoklad zdárných výsledků v józe je změna v myšlení a chování, tak zvané obrácení. Rozhodneme se, se vší silou pro dobro a pravdu, neubližování a čistotu a odvrátíme se od dosavadního pokřiveného způsobu života. Nesledujeme světské cíle. Nehoníme se za smyslovými nebo intelektuálními požitky. JÓGA není BHÓGA. Musíme pozitivně odmítat zlo. Zlo zde znamená vše, co je překážkou v józe. Jedině tak lze vytvořiti charakter, který nám bude nápomocen v sledování Cíle - spojení s Bohem.
Všeobecné ctnosti: neubližování, pravdomluvnost, cudnost.
Všeobecné asketické pravidlo: uskrovňování se v potravě, spánku a řeči.
Prostředek pro praktikování jógy je meditace a koncentrace.
Koncentrace je upnutí mysli (pozornosti) na jeden bod, tvar, slovo, myšlenku, představu, místo v těle.
Meditace je posloupné myšlení kolem zvoleného předmětu.
Cvičení koncentrace a meditace má dvě fáze: odpoutání mysli od vnějšího světa a upnutí mysli k zvolenému předmětu.
Celé cvičení musí provázeti jasné vědomí.
Když se pohyby mysli utiší, Pozorovatel spočívá ve své přirozenosti (jako by se ustaloval). Soustavná praxe (jóga-abhyasa) dává žáku prožívati různé stavy mysli, které vznikají z vlivu Podstaty na ustalované myšlení.
Jsou to pouze ukazatelé, jak dalece žák uspěl v józe.
Hlavní snahou budiž vědomé zastavení pohybů mysli.

I. Pak následuje vytržení (samádhi) savikalpa, s představami, kdy Podstata se stává všemi věcmi a myšlenkami.

II. Poté následuje vytržení (samádhi) nirvikalpa, bez myšlenek a věcí. Je to Podstata sama o sobě a pro Sebe, jako jediné neduálové Bytí (řečeno z hlediska osobnosti).

III. Pak se jogín vrací opět do mysli. Mohutný zážitek nirvikalpa zcela přemění všechny jeho postoje. Cílem je dospěti k plynulému vytržení (sahadža nirvikalpa samádhi), kdy naprosto zaniká mysl pro oddělené bytí.

Tento nástin je bohužel příliš schematický. Každý krok vyžaduje dlouhou práci, ne bez omylů a pádů, Je třeba trpělivosti a předsevzetí, aby těch omylů a pádů bylo co nejméně.

Denní cvičení jógy: Sedět (zpříma) v pozici či na židli se vzpřímenou páteří, bez napjatosti, uvolněně, s pozorností jemně upřenou na bod mezi obočím, nebo do prsou. Volba "lakšja", čili koncentračního bodu, se řídí podle přirozené náklonnosti žáka. Jíst před cvičením se nedoporučuje.

Několik formulí pro Cestu:

Patandžáli: Jóga je potlačení změn myslícího principu (Jóga čittavritinirodhah)

Upanišády: Zastavuj svou mysl tak dlouho, až bude zcela zničena v srdci. Toto je pravé vědění - ostatní je učený krám.

Mahariši: Mysl má být vtažena dovnitř a zadržena v srdci, až pocit já, který pučí z nevědomosti, je zcela zničen.

Modlitba je vyjádření našich nejskrytějších duchovních přání.
Modlíme se o Světlo, ctnosti a zbavení překážek.
V životě činném uplatňujeme: lásku, štědrost, odpouštění, ochotu sloužit. Služme všem jakožto božské Bytosti. Služme bez šilhání po odměně, nesobecky! Studujme pouze praktické jógické knihy.
Vyhýbejme se prázdnému filozofování a mnohému povídání. Žijme tiše, mentálně i fyzicky.



Stejnojmenný text Zdeňka Jaroše přepsal Míra Šrámek na základě podnětu Jana Lípy.



© Zdeněk Jaroš, 2012, © Jan Lípa 2012