z Angutaranikayi přeložil Zdeněk Jaroš
Vybráno ze 4. svazku Buddhových řečí uspořádaného Františkem Heinem
Klid mysli a vhled (II. 23)
Dvě vlastnosti, mniši, vedou k vědění: které dvě? Klid mysli a vhled.
Je-li tedy, mniši, cvičen klid mysli, jaký prospěch se získává?
Mysl je cvičena. Je-li však mysl cvičena, jaký prospěch se získává?
Co zde trvá jako chtíč, to mizí.
Je-li však, mniši, cvičen vhled, jaký prospěch se získává?
Vědění je cvičeno. Je-li však vědění cvičeno, jaký prospěch se získává? Co zde trvá na zaslepení, to mizí.
Nebude, mniši, chtíčem kalená mysl vykoupena, ani nebude zaslepením kalené vědění vyvinuto.
Takto vzniká, mniši, odvrácením chtíče vykoupení mysli, odvrácením zaslepení vykoupení věděním.
Klid mysli a vhled (II. 71)
K seznání a úplnému prohlédnutí chtíče, mniši, a k jeho přemožení, zničení, vyhasnutí, odvrácení, vyvrácení, odřeknutí a odloučení, jest třeba konati dvě věci: jaké dvě?
Klid mysli a vhled. K seznání a úplnému prohlédnutí chtíče, mniši, a k jeho přemožení, zničení, vyhasnutí, odvrácení, vyvrácení, odřeknutí a odloučení, jest třeba tyto dvě věci konati.
K seznání a úplnému prohlédnutí záští, mniši, zaslepení, zlosti, prudkosti, domýšlivosti, pýchy, marnivosti, lenosti, a k jejich úplnému prohlédnutí, přemožení, zničení, vyhasnutí, odvrácení, vyvrácení, odřeknutí a odloučení jest třeba tyto dvě věci konati.
© Zdeněk Jaroš